Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Životní prostředí Kraje Vysočina

Mobilní verze webu

Metodický pokyn při posuzování činností - skrývka

 

 
 

Postup správních orgánů ochrany zemědělského půdního fondu při posuzování činností, vyžadujících skrývku kulturních vrstev půdy na pozemcích, náležejících do zemědělského půdního fondu

 

(metodický návod pro pověřené obecní úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností v Kraji Vysočina)

 

Cílem této metodiky je určení postupu správních orgánů ochrany zemědělského půdního fondu k zamezení nebo omezení poškození zemědělské půdy v důsledku jejího krátkodobého nezemědělského využití dle níže uvedeného bodu V. b), včetně ukládání nápravných opatření.

 

1. část

Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění (dále jen „zákon“) v souvislosti s prováděním skrývky kulturních vrstev půdy vymezuje několik způsobů dotčení pozemků, náležejících do zemědělského půdního fondu nezemědělskou činností:

 

I.                     trvalé odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu

II.                   dočasné odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu

III.                  stavba nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí

IV.                výjimky, taxativně určené v § 9 odst. 2 písmeni a) a b) zákona (dle přílohy)

V.                  nezemědělské využití pozemků do jednoho roku včetně jejich uvedení do původního stavu dle § 9 odst. 2 písmene c) zákona

 

Postupy, uvedené v prvých dvou bodech, jsou komplexně řešeny v § 8 a v § 9 odst. 5 a 6 zákona a v příloze 5 a 7 k vyhlášce č. 13/1994 Sb. Kompetence je dána v § 15 písmeni f) zákona obecním úřadům obcí s rozšířenou působností pro rozsah do jednoho hektaru, v § 17a písmeni e) zákona krajským úřadům pro rozsah od jednoho do deseti hektarů a v § 17 písmeni d) zákona Ministerstvu životního prostředí pro rozsah nad deset hektarů. V případě dotčení více správních orgánů ochrany zemědělského půdního fondu je podle § 18 odst. 2 zákona příslušným správním orgánem ten, v jehož správním obvodu leží největší část dotčených pozemků.

Vydává se souhlas (závazné stanovisko), který v podmínkách stanoví povinnost provedení skrývky (případně odůvodněnou výjimku) a určí způsob nakládání s kulturními vrstvami půdy (schválený plán využití).

Postup, uvedený ve třetím bodu, je komplexně řešen v § 7 odst. 3 a v § 8 zákona. Ve většině případů jde o liniové stavby, kde se dokládá údaj o šíři manipulačního pruhu a šíři pruhu, ve kterém bude prováděna skrývka kulturních vrstev půdy, včetně časového harmonogramu stavby, ze kterého má být zřejmé, zda nedojde k překročení roční lhůty nezemědělského využití.

Kompetence je dána umístěním trasy vzhledem ke správním obvodům obcí s rozšířenou působností a krajů. Pokud nepřesahuje hranice obecního úřadu obce s rozšířenou působností, je příslušný k vyřízení tento správní orgán. Pokud trasa přesahuje hranice dvou a více obecních úřadů s obcí s rozšířenou působností a nepřesahuje hranice kraje, je příslušný k vyřízení krajský úřad. Pokud trasa přesahuje hranice dvou a více krajů, je k vyřízení příslušné Ministerstvo životního prostředí.

Vydává se souhlas (závazné stanovisko), který v závazných podmínkách stanoví povinnost provedení skrývky kulturních vrstev půdy a uvedení pozemků do původního stavu do jednoho roku, pokud nejde o případy, které zároveň vyžadují souhlas k odnětí půdy (například komunikace).

Případy, taxativně uvedené dle zákona ve čtvrtém bodu, nepodléhají schválení orgány ochrany zemědělského půdního fondu, případnou povinnost provedení skrývky kulturních vrstev půdy stanovuje stavební úřad ve svém rozhodnutí.

 

2. část

Případy nezemědělského využití pozemků, náležejících do zemědělského půdního fondu, včetně uvedení pozemku do původního stavu do jednoho roku, dle bodu pátého,  je možno rozdělit na dvě varianty:

a)      nezemědělské využití bez provádění skrývky kulturních vrstev půdy

b)     nezemědělské využití s prováděním skrývky kulturních vrstev půdy

K bodu a):

V praxi může jít například o

1) dočasné neobdělávání půdy (je nutno zajistit, aby nedošlo k šíření plevelů na okolní pozemky)

nebo

2) o dočasné uložení skládky materiálu na pozemku

Tím samozřejmě není dotčena kontrolní a dozorová činnost správního orgánu ochrany zemědělského půdního fondu dle § 15 písmene g) a § 18 odst. 3 zákona (včetně zaprotokolování skutečného stavu pozemku v době místního šetření), umožňující průběžné zjišťování, zda skutečná doba nezemědělského využití včetně uvedení pozemku do původního stavu nepřekročila jeden rok. Pokud k překročení dojde, uplatňuje správní orgán ochrany zemědělského půdního fondu vůči vlastníkovi nebo nájemci pozemku postup dle zákona – uložení opatření dle § 3 odst. 1 a 3 zákona.

 

K bodu b):

Pokud je zřejmé, že záměr je činností, která vyžaduje skrývku kulturních vrstev půdy, měl by správní orgán ochrany zemědělského půdního fondu postupovat na základě principu předběžné opatrnosti a žadatele vyzvat k předložení bližších údajů o nezemědělském využití, doplněných zjednodušeným návrhem plánu rekultivace dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 13/1994 Sb..

Správní orgán by měl posoudit, zda:

1)      skutečně celková doba (od zahájení skrývky kulturních vrstev půdy do uvedení pozemku do původního stavu) nepřesáhne jeden rok.

2)      samotné nezemědělské využití nezhorší příznivé fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy v celém půdním profilu (riziko utužení půdy vlivem pojezdů těžké techniky, shromažďování dešťových srážek v bezodtokovém území, kontaminace půdy z navezeného cizorodého materiálu, apod.).

3)      zda byly pozemky skutečně uvedeny do původního stavu (původní stav konfigurace terénu, původní mocnost kulturních vrstev půdy, původní fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy v celém půdním profilu).

 

Bez předložení příslušných údajů není správní orgán ochrany zemědělského půdního fondu schopen objektivně posoudit, zda nedojde v důsledku budoucího nezemědělského využití k poškození půdy, případně k překročení roční zákonné lhůty.

 

V rámci metodiky dle § 15 písmene g) a § 17a písmene f) zákona je proto nutno sjednotit postup příslušných orgánů ochrany zemědělského půdního fondu v Kraji Vysočina takto:

Při posuzování záměrů, vyžadujících dočasné nezemědělské využití pozemků, náležejících do zemědělského půdního fondu dle § 9 odst. odst. 2 písmene c) zákona a zároveň vyžadujících skrývku kulturních vrstev půdy, si příslušný správní orgán (dle § 15 písmene i) zákona – obecní úřad obce s rozšířenou působností) vyžádá předložení údajů o nezemědělském využití a zjednodušeného plánu rekultivace dle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 13/1994 Sb., který by měl obsahovat:

-          předpokládaný termín zahájení skrývky kulturních vrstev půdy a způsob jejího uskladnění, ošetřování a opatření proti odcizení do doby jejího vrácení na pozemek (režim deponie),  včetně zákresu v mapě katastru nemovitostí,

-          předpokládanou vlastní dobu nezemědělského využití a přesný popis takového využití (ze kterého by mělo být zřejmé, zda nebudou na pozemky naváženy cizorodé nebo kontaminované materiály nebo zda nebude poškozen pojezdem těžké techniky),

-          profily terénu před zahájením a po ukončení nezemědělského využití,

-          popis technické části rekultivace včetně předpokládaného termínu zahájení a ukončení,

-          popis biologické části rekultivace včetně předpokládaného termínu zahájení a ukončení.

 

Na základě předložených podkladů posoudí příslušný správní orgán ochrany zemědělského půdního fondu, zda navrhovaným záměrem nedojde k porušení § 3 zákona a vydá písemné sdělení dle § 15 písmene i) zákona k této skutečnosti. Zároveň sdělí, zda záměr vyžaduje souhlas k odnětí půdy.

 

3. část

V případě, že navrhovaný záměr byl realizován, přestože byl orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, příslušným dle § 15 písmene i) zákona posouzen, jako porušující § 3 zákona, bude zajištěno neprodlené  zahájení řízení o odstranění závad, zjištěných při kontrolní a dozorové činnosti nebo řízení o uložení opatření o tom, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život nesmí být používán pro výrobu potravin.

 

Kompetence k uložení opatření dle § 3 odst. 1 a 3 je dána § 14 písmenem b) a § 15 písmenem c) zákona.

 

Pokud obecní úřad obce s rozšířenou působností, který záměr negativně posoudil dle § 15 písmene i) zákona, není územně a věcně příslušný k vyřízení (uložení opatření dle § 14 písmene b) zákona), neprodleně písemně oznámí zjištěné skutečnosti (porušení § 3 zákona) příslušnému pověřenému obecnímu úřadu jako podnět k zahájení řízení.

 

 

 

Zpracoval v lednu 2012:                      Ing. Jaroslav Gottfried

 
Zodpovídá: Ing. Milan Křížek
Vytvořeno / změněno: 1.2.2012 / 1.2.2012
Informace vyžadují kontrolu

 

Cesta: Titulní stránka > Životní prostředí > Ochrana ZPF

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze