Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina

Mobilní verze webu

Závěrečná zpráva o čerpání prostředků Fondu Vysočiny v roce 2003

 

 
 

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ FONDU VYSOČINY V ROCE 2003

 

Obsah:

 

1. Přehled o čerpání prostředků a správě Fondu Vysočiny v roce 2003

1.1  Celkový přehled o čerpání prostředků Fondu Vysočiny v roce 2003

1.2  Financování

1.3  Náklady spojené s činností Fondu Vysočiny

 

2. Monitoring Fondu Vysočiny

2.1  Rada Fondu Vysočiny

2.2  Výsledky auditu FV

2.3  Hodnocení grantových programů

2.4  Monitoring projektů a veřejnosprávní kontrola

2.5  Databáze FV

 

3. Analýza dopadů podpory z Fondu Vysočiny

 

4. Propagace Fondu Vysočiny

 

5. Závěr

 

1. PŘEHLED O ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ A SPRÁVĚ FONDU VYSOČINY V ROCE 2003

 

1.1 Celkový přehled o čerpání prostředků Fondu Vysočiny v roce 2003

Na druhém jednání Zastupitelstva kraje Vysočina 19. 3. 2002 v Jihlavě byl zřízen rozvojový účelový FOND VYSOČINY (dále jen FV, příp. Fond), schválen jeho Statut a Zásady pro poskytování podpory z Fondu. V návaznosti na schvalování rozpočtu kraje byl schválen finanční rámec FV pro rok 2002 ve výši 81.4 mil. Kč a poměrné rozdělení prostředků Fondu podle cílů a dílčích cílů Programu rozvoje kraje Vysočina (PRK). Zároveň byl zřízen monitorovací orgán Fondu – Rada Fondu - v personálním složení odpovídajícímu radě kraje.

Na prvním jednání ZK 18. 2. 2003 byl zastupitelstvem schválen příděl prostředků do FV pro rok 2003 ve výši 80 mil. Kč. Zároveň byl na základě zkušeností s čerpáním Fondu mírně upraven finanční rámec FV- rozdělení prostředků ilustruje příloha 1. Podle stejného klíče byl rozdělen i dodatečný příděl prostředků do FV ve výši 40 mil. Kč schválený zastupitelstvem 18. listopadu 2003, čímž byla roční dotace zvýšena na 120 mil. Kč. Celkové alokované zdroje od založení FV tak dosáhly 201.4 mil. Kč (81,4 mil./2002 + 120 mil./2003) k 31. 12. 2003.

Od zřízení Fondu jsou zastupitelstvem kraje průběžně vyhlašovány grantové programy (GP), jejichž účelem je cílené financování rozvojových aktivit ze strany kraje Vysočina. Návrhy grantových programů jsou připravovány ve spolupráci odborných komisí rady, výborů zastupitelstva a odborů krajského úřadu (garantů programů). Všechny vyhlášené programy vycházejí z cílů a opatření Programu rozvoje kraje.

V roce 2002 bylo vyhlášeno celkem 25 programů, z nichž 20 bylo vyhodnoceno k 31. 12. 2002, 5 bylo hodnoceno v průběhu roku 2003.

V roce 2003 bylo vyhlášeno celkem 32 programů v souhrnném objemu 72.540.000 Kč. Z nich 25 bylo vyhodnoceno k 31. 12. 2003, sedm bude hodnoceno na jaře 2004.

Programy vyhlášené v roce 2003 pokrývají 14 ze 16  dílčích cílů PRK, téměř žádná oblast podpory nebyla opomenuta. Přehled a stručný popis programů je uveden v příloze 2. Z těchto 32 programů bylo 13 opakovaných z předchozího roku (stejných či upravených), 14 nově zaměřených. Zbývajících 5 GP již nese vročení „2004“ – byly vyhlášeny s předstihem před koncem roku tak, aby podpora z nich mohla být čerpána zejména na akce a projekty v oblasti sportu, kultury a volného času v průběhu celého roku 2004 (jednalo se také o opakované GP).

Programy byly během roku vyhlašovány následovně:

ZK-1-2003, 18. 02. 2003                   9  GP

ZK-2-2003, 31. 3. 2003                     6 GP

ZK-3-2003, 17. 6. 2003                     8  GP 

ZK-4-2003, 23. 9. 2003                     3  GP

ZK-5-2003, 18. 11. 2003                   3  GP

ZK-7-2003, 16. 12. 2003                   3  GP

Souhrnný přehled všech programů z hlediska počtu uspokojených žádostí, výše  podpory a celkového objemu projektů uvádí příloha 3. Statistika čerpání FV a vývoj alokací dle dílčích cílů PRK jsou uvedeny v příloze 4.

Ve zprávě uváděná čísla a statistiky jsou až na výjimky za 30 GP vyhodnocených v průběhu roku 2003 (jako rozhodující je bráno datum přidělení podpory žadatelům).

 

1.2 Financování

Rozdělená podpora k 31. 12. 2003:                                        93.186.045 Kč

Skutečně vyplacená podpora k 31. 12. 2002:             18.392.869 Kč

Skutečně vyplacená podpora v roce 2003:                             40.877.714 Kč

Celková skutečně vyplacená podpora k 31. 12. 2003:59.270.583 Kč

Všechny prostředky pro grantové programy byly schváleny v rámci finanční alokace odsouhlasené zastupitelstvem kraje. Objem skutečně vyplacených prostředků je nižší než schválená podpora vzhledem k různému způsobu financování programů, kdy část nebo celá platba může proběhnout až po skončení projektu a schválení jeho vyúčtování. Pouze menší část projektů je podpořena zálohovou platbou v částečné nebo celkové výši podpory. Nevyčerpané prostředky jsou převoditelné do dalšího kalendářního roku. Podrobnější rozklad financování projektů v roce 2003 podle jednotlivých GP je uveden v příloze 5.

 

1.3 Náklady spojené s činností Fondu Vysočiny

Administrace grantových programů klade nároky na pracovní sílu a zahrnuje řadu nákladů. Příloha 6 představuje hlavní druhy nákladů, které se dají vyčíslit nebo odhadnout. Mnoho úkonů (viz příloha 7) se vykonává v rámci pravidelné pracovní doby a pracovní náplně zaměstnanců kraje Vysočina a je součástí mzdových nákladů kraje – tyto náklady tvoří nejvyšší položku z celkových nákladů. Z analýzy časové náročnosti administrace 30 GP vychází průměrná časová náročnost 1 GP na 42 pracovních dnů, tj. 2 pracovní měsíce.

Do vyhodnocování projektů se zapojilo celkem 157 hodnotitelů, z toho 39 zastupitelů, 32 členů výborů zastupitelstva a komisí rady kraje, 86 (!) dalších nezastupitelů a 31 garantů programů s hlasem rozhodujícím či poradním (viz příloha 8). Odměny za jejich práci proplacené v roce 2003 činí celkem 181.500 Kč, z toho na členy řídících výborů připadá 128.000 Kč. Z jiného pohledu lze uvést, že 45 % hodnotitelů se do práce pro kraj zapojuje v různých orgánech pravidelně, pro 55 %  „nově příchozích“ to byla příležitost seznámit se lépe s činností samosprávy i úřadu. Všem bez rozdílu patří poděkování za vklad, jímž napomohli vcelku bezproblémovému fungování celého systému hodnocení projektů a rozdělování podpory.

Celkové náklady na provoz a administraci Fondu Vysočiny lze pouze odhadovat; vyčíslené celkové náklady za rok 2003 činí cca 420.000 Kč, se mzdovými náklady zaměstnanců kraje (včetně zastřešujících činností) pak cca 3.27 mil. Kč, což je přibližně 5,8 % z rozdělené částky 56.5 mil. Kč. Tyto náklady jsou vynakládány mimo rozpočet Fondu. V přepočtu na počet žádostí se jedná cca o 4000 Kč na administraci jednoho schváleného projektu, případně 1900 Kč na jednu došlou žádost, jichž bylo celkem 1706. Jedná se o částku nezanedbatelnou, přesto by se jiným způsobem těžko rozprostřela podpora na 808 nejrůznějších projektů v rámci celého kraje Vysočina.

 

2. MONITORING FONDU VYSOČINY

 

2.1 Rada Fondu Vysočiny

Rada Fondu Vysočiny zasedala v roce 2003 dvakrát, a to 31. 1. a 29. 7. Na svých jednáních se vedle schválení Závěrečné zprávy za rok 2002 a přípravou návrhu alokace prostředků pro rok 2003 zabývala zejména vyhodnocením připomínek k Fondu Vysočiny ze strany garantů, žadatelů a členů řídicích výborů. Zapracování připomínek vedlo k úpravám řady dokumentů FV, upraveny v průběhu roku byly: Statut, Výzva k předkládání projektů, Žádost o podporu, Podklady pro hodnocení projektů, rámcová Smlouva o poskytnutí podpory, Závěrečná zpráva a vyúčtování podpory, Záznam o monitoringu projektu a Metodická příručka pro garanty GP. Zejména metodická příručka doznala značných změn jednak v souvislosti s jasným vymezením monitoringu a kontroly, jednak se zavedením elektronické evidence projektů – databáze FV.

Rada souhlasila se změnou metodiky týkající se možného krácení podpory v řídicím výboru, čímž vyšla vstříc opakovaným připomínkám ze strany žadatelů, které povinnost navýšit vlastní podíl při zkrácené podpoře nezřídka stavěla do obtížné situace. Dílčí zpráva o čerpání prostředků FV zajistila přehled o schválených projektech a vynakládaných částkách  v polovině roku.

Části jednání Rady Fondu se účastnili i garanti grantových programů, kteří informovali o připravovaných záměrech a hodnotili vyhlášené programy. Vedle toho se konala ještě pracovní setkání garantů za účelem lepší vzájemné informovanosti a výměny zkušeností.

 

2.2 Výsledky auditu Fondu Vysočiny

V souladu s ročním plánem provedl útvar interního auditu Krajského úřadu Kraje Vysočina v květnu až září 2003 audit Fondu Vysočiny. [p1] Šlo o systémový audit, který byl zaměřen na:

-         zkoumání a vyhodnocování přiměřenosti a efektivnosti řídících a kontrolních mechanismů

-         fungování systému - zda zavedený systém poskytuje přiměřenou záruku toho, že deklarované záměry a cíle budou realizovány

-         informační systémy poskytují údaje pro rozhodování, řízení a kontrolu

-         ochranu majetku a hospodárné a účinné využívání zdrojů

V souladu se Standardy pro výkon interního auditu a v souladu s programem auditu jsou k dispozici tyto konečné výstupy:

  1. Analýza legislativy a vnitřních předpisů, vztahujících se k předmětu auditu
  2. Procesní analýza: popis procesů, uskutečňujících se v jednotlivých fázích (od vyhlášení grantového programu, přes jeho administraci až po jeho uzavření)
  3. Analýza rizik a mapa rizik a návrh doporučení na jejich eliminaci
  4. Analýza výkonu veřejnosprávní kontroly na vzorku realizovaných projektů, reprezentující různé typy (z hlediska objemu finančních prostředků, typu projektů, fáze, ve které se projekt nachází, příjemce finanční podpory)
  5. Srovnávací analýza principů, postupů, zásad a pravidel pro poskytování finančních prostředků ze Strukturálních a Kohezního fondu, zejména v oblasti kontrolních a řídících mechanismů

Závěrečná auditní zpráva a návrhy na doporučení po skončení auditu byla projednána s vedoucím orgánu veřejné správy. S výstupy byla průběžně seznamována Rada Fondu Vysočiny.

Na základě nálezů auditorky došlo k úpravě dokumentů FV (Výzva, Žádost) a částečně nebo úplně byla realizována následující doporučení:

a)      byla stanovena definice monitoringu, jeho náplň a místo v procesech a jeho odlišení od výkonu veřejnosprávní kontroly;

b)      veřejnosprávní kontrola u žadatelů a příjemců veřejné finanční podpory z FV byla na doporučení auditu zahrnuta do plánu kontrolní činnosti úřadu a do nové kontrolní směrnice úřadu;

c)      ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje byl vytvořen a v praxi ověřen formulář „Záznam o monitoringu projektu podpořeného z Fondu Vysočiny“. Postupy monitoringu byly zakomponovány do metodické příručky pro garanty. Garanti prošli vstupním proškolením, následovat bude praktický metodický trénink;

d)      ve spolupráci s ekonomickým odborem a odborem regionálního rozvoje byla nově koncipována tabulka pro rozpočet a vyúčtování přijatelných a nepřijatelných výdajů;

e)      na základě analýzy dokumentů, ověřené u konkrétního příjemce finanční podpory na místě, byla navržena úprava článku šablony smlouvy, týkající se nepřijatelných výdajů (dvojí uplatnění odpočtu DPH);

f)        byly poskytovány průběžné konzultace garantům, zejména v souvislosti s vyúčtováním a dodržováním ustanovení smlouvy;

g)      připravuje se úprava základních dokumentů FV (Statut, Zásady), kde je třeba upřesnit a sjednotit výklad monitoringu a kontroly, doplnit odkazy na příslušnou legislativu

 

2.3 Hodnocení grantových programů

Předkládání programů - připomínky:

-         při koncipování programů dbát na podstatu pojmu „grant“, jímž jsou míněny prostředky přidělené na určitý účel, který je zpravidla neziskový, veřejně prospěšný nebo si zasluhuje podporu z jiných ušlechtilých důvodů. Se zvýšenou pozorností zvažovat nastavení podmínek programů, které umožňují čerpat podporu i podnikatelským subjektům; mezi další kritéria zahrnout neziskovost projektů

-         ! kvalita Výzvy ovlivňuje počet žádostí (převis) a usnadňuje výběr projektů. Pozornost vyžaduje zejména: přesná definice příjemců podpory, výběr a formulace specifických kritérií, definice přijatelných a nepřijatelných výdajů;

Výběr projektů - připomínky:

-         část procesu s nejvyšším rizikovým faktorem;

-         vhodná účast předsedy řídicího výboru při otevírání obálek;

-         přesné a transparentní rozhodování řídicího výboru velmi závisí na kvalitě Výzvy k předkládání projektů (viz výše);

-         objektivitu hodnocení podporuje přesná metodika a sjednocení pohledu na vymezení jednotlivých kritérií, více hodnotitelů jednoho projektu (pokud možno min. dva hodnotitelé + garant, který zaručuje potřebný celkový pohled);

-         kvalita rozhodování a snížení potenciálních rizik se odvíjí i od výběru hodnotitelů (odbornost, zájem/účast, nestrannost, upozornění na rizika);

-         nefunguje účast členů řídicích výborů na vyhodnocení konečného efektu programu a předání zprávy Radě Fondu. Přitom na základě hodnocení dopadů programu se často rozhoduje o případném novém vyhlášení a úpravě podmínek programu;

V roce 2003 byla podpora přidělena 808 žadatelům v celkem 30 programech. Zhodnocení programů z pohledu jejich garantů s vyzdvihnutím nejzajímavějších podpořených projektů uvádí příloha 10.

Nejvyšší počet žádostí tradičně přichází na programy podporující volnočasové aktivity a sport, kde je uspokojeno 18–25 % finančních požadavků (celkem 501 žádostí (!) ve třech GP: Volný čas 2003, Sport pro všechny 2003, Výstavba a údržba sportovišť, loni tamtéž 341 žádostí). Znamenalo to pokles uspokojených požadavků (z 30-40% v r. 2002) i přes navýšení dotace z 4.2 mil na 6 mil. pro uvedené tři GP. Vůbec nejnižší procento uspokojených požadavků bylo v GP Výstavba a údržba sportovišť (11%), což je dáno i finanční náročností investičních akcí a oprav. Podobně vysoký převis měl i GP Rozvoj vesnice 2003, z něhož bylo uspokojeno 27,5% požadavků při 5 mil. dotaci (program také zčásti financuje investiční akce).

Vysoký převis u těchto programů i přes navýšení dotací je částečně dán větší zkušeností žadatelů s podáváním žádostí i tím, že se Fond Vysočiny dostal do širšího povědomí.

Zejména u programů s výrazným převisem a nízkým procentem uspokojených žádostí se zvyšuje riziko ztráty dobrého jména kraje, k němuž může snadno dojít – paradoxně se tato skutečnost může negativně odrazit na vnímání FV ze strany veřejnosti. Předcházení riziku klade nároky zejména na formulaci podmínek programů.

Statistiku čerpání FV a rozložení programů dle dílčích cílů PRK uvádí přílohy 3 a 4. Z přílohy 4 je také patrné, že v některých dílčích cílech PRK se dosud nedaří vhodné programy najít a vyhlásit, jedná se zejména o cíle 3.1 (dopravní síť) a 3.4 (územní dokumentace). Poměrně vysoká nečerpaná částka zůstala též v dílčím cíli 2.1 (vzdělávání).

Zkušenosti z prvního roku ukázaly, že je účelné programy v oblasti podpory kultury, volnočasových aktivit a sportu, u nichž se předpokládá každoroční vyhlašování, vyhlásit v dostatečném předstihu, nejlépe již na podzim pro následující kalendářní rok. To se v roce 2003 podařilo s kladným ohlasem ze strany žadatelů. Tento postup nicméně zvyšuje nároky na alokaci prostředků v příslušných oddílech.

Stručné hodnocení jednotlivých grantových programů:

GP 36. Síťování firem na Vysočině program na proškolení zástupců institucí pro podporu podnikání v kraji, realizaci regionálních seminářů a uspořádání krajské konference o přednostech regionálních podnikatelských sí

- přiměřený převis; vysoké procento uspokojených žádostí; vytváření spolupracujích sítí je v souladu s politikou ES

GP 31. Certifikace ISO - program na zvýšení konkurenceschopnosti malých podniků na Vysočině formou příspěvku na získání certifikace ISO 9000 nebo ISO 14000, případně obou certifikací současně

- přiměřený převis; vysoké procento uspokojených žádostí; podnikatelskou veřejností přijat pozitivně; ŘV doporučen opakovat

GP 42. Webové stránky MSP - program na podporu rozvoje malého a středního podnikání- velký zájem ze strany MSP - dvojnásobný převis, velký počet žádostí

GP 29. Rozvoj vesnice 2003 - program na podporu projektů v oblasti obnovy a rozvoje místních částí měst a obcí Vysočiny

- velký převis - jedno z nejnižších procent uspokojených žádostí; nutno zpřísnit podmínky při jeho dalším opakování; vhodný doplněk POV

GP 46. Rozvoj mikroregionů - program na podporu projektů venkovských mikroregionů

- požadavky převyšovaly výrazně alokaci GP; nutné spolufinancování projektů nejen ze strany žadatele, ale i dalších subjektů; umožnění vzniku nákladných projektů

GP 37. Zemědělské projekty 2003program na podporu projektů v oblasti zemědělství

- opakovaný GP přinesl stejný zájem žadatelů jako program z roku 2002; uspokojeny všechny žádosti, které vyhovovaly administrativně

GP 35. Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu program na podporu budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu sportovně-rekreačního charakteru

- přiměřený převis; vysoké procento uspokojených žádostí; při opakování doporučeno komisí GP rozdělit na infrastrukturu zimních sport. areálů a infrastrukturu pěších a cyklistických tras

GP 45. Vítejte u nás II. - program na podporu vzniku turistických produktů a prezentace mikroregionů

- přiměřený počet žádostí; snížená poptávka díky přísnějším pravidlům oproti prvnímu vyhlášení v roce 2002; téměř třetina alokace GP zůstala nerozdělena; zamýšleno další opakování GP

GP 44. Modernizace ubytovacích zařízení - program na podporu rozšíření a regenerace skladby lůžek a vybavenosti pokojů ubytovacích zařízení vhodných pro venkovský cestovní ruch

- dvojnásobný převis, nízké procento uspokojených žadatelů; GP generuje velký objem vlastních prostředků žadatelů; dle názoru garanta správně zacílen

GP 24. Programy profesního vzdělávání dospělýchprogram na podporu projektů v oblasti rozvoje regionálního vzdělávání

- požadavek byl nižší, než prostředky v GP; kladně hodnocen garantem; různorodé přístupy žadatelů k problematice

GP 50. Škola a knihovna – centra vzdělávání - program na podporu projektů v oblasti aktivit popularizujících možnosti celoživotního vzdělávání 

- inovovaný program (rozšířen o knihovny) z roku 2002 zaznamenal přiměřený převis; garantem hodnocen velmi pozitivně

GP 22. Bydlete na venkověprogram na podporu zpracování projektové dokumentace řešící doprovodnou infrastrukturu pro následnou bytovou výstavbu v městech a obcích kraje Vysočina

- přiměřený převis; nadpoloviční procento uspokojených žádostí; kladně hodnocen garantem

GP 21. Vzděláním ke standardům kvalityprogram na podporu zvyšování úrovně sociálních pracovníků

- téměř trojnásobný převis; nízké procento uspokojených žádostí; kladně hodnocen garantem i účastníky vzdělávání

GP 34. Protidrogová prevence - program na podporu specifické prevence v programech protidrogové politiky kraje Vysočina

- vzhledem k zaměření GP přiměřený počet žádostí i procento uspokojených žadatelů; garant předpokládá GP opakovat

GP 26. Volný čas 2003 - program na podporu volnočasových aktivit v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů

- velký převis, uspokojena necelá třetina žadatelů; velká administrativní náročnost pro garanty; při opakování nutno zvolit přísnější podmínky

GP 27. Sport pro všechny 2003program na podporu rozvoje volnočasových aktivit v oblasti tělovýchovy a sportu

- velký převis (rekordní počet žádosti u jednoho GP), uspokojena pouze pětina žadatelů; velká administrativní náročnost pro garanty; při opakování nutno zvolit přísnější podmínky

GP 38. Výstavba a údržba sportovišťprogram na podporu výstavby a údržby sportovních a tělovýchovných zařízení na území kraje Vysočina

- největší převis, uspokojena pouze desetina žadatelů - široce zacílený GP podporující nákladné údržbové a investiční akce; velká administrativní náročnost pro garanty; při opakování nutno zvolit přísnější podmínky

GP 32. Restaurování movitých památekprogram na podporu restaurování movitých kulturních památek

- nízký počet žádostí, pravděpodobně z důvodu vysoké spoluúčasti žadatelů; více jak polovina alokace GP zůstala nevyčerpána; opakování garant nedoporučuje – potřebu lze řešit systémovou podporou movitých i nemovitých památek ze strany kraje

GP 33. Regionální kultura II. - program na podporu kulturních akcí v oblasti neprofesionálního umění

- velký počet žadatelů s vysokou úspěšností; dvoukolový systém byl matoucí pro žadatele; jinak hodnocen garantem pozitivně

GP 49. Edice Vysočiny - program na podporu edičních počinů s vazbou na kulturu, historii, přírodu a krajinu Vysočiny

- velký zájem o program, který byl delší dobu očekáván - vysoký převis, cca třetina uspokojených žadatelů; garant doporučuje opakovat i v letošním roce

GP 28. Obce na síti III. - program na podporu rozvoje komunikační infrastruktury

- stále velký zájem žadatelů i přesto, že již GP proběhl třikrát; přiměřený převis i procento uspokojených žadatelů

GP 41. Popularizace informačních technologií - program na podporu rozvoje komunikační infrastruktury

- přiměřený převis; vysoké procento uspokojených žádostí; dle názoru garanta nebyl inovační přínos programu velký

GP 43. Webové stránky měst a obcí - program na podporu rozvoje komunikační infrastruktury

- velký počet žádostí; vysoké procento hodnocených žádostí; za úspěch lze považovat umístění některých žadatelů v soutěži o Zlatý erb

GP 47. GIS - II - program na podporu geoinformatické infrastruktury, vytváření a kvalifikovaného užití geoinformací na Vysočině

- přiměřený převis; vysoké procento uspokojených žádostí; správné zacílení - roste a sílí infrastruktura GIS v kraji, buduje se datová základna

GP 30. Čistá voda 2003 - program na podporu projektů v oblasti zásobování vodou a odvádění a čištění odpadních vod

- největší procento vyřazených žádostí kvůli administrativnímu nesouladu (špatně formulovaná výzva ??); podpora typů projektů, které jsou především pro menší obce velmi nákladné

GP 23. Územní dokumentace II. – program na podporu vytváření dokumentů územního rozvoje mikroregionů, obcí a měst s nadmístním významem na území více obcí

- pouze jedna žádost; malé čerpání GP; namísto něj vytvořen funkční systém podpory vytváření dokumentů územního rozvoje měst a obcí

GP 25. Krajina Vysočinyprogram na podporu projektů ke zvýšení retenční schopnosti a rozmanitosti krajiny (krajinářská opatření k zadržení vody v krajině)

- pouze 3 došlé žádosti; garantem hodnocen jako dočasně neúspěšný - předběhl svou dobu

GP 39. Systém sběru a třídění odpaduprogram na podporu tvorby uceleného systému sběru a třídění komunálního odpadu

- trojnásobný převis požadavků; z důvodu krácení požadovaných částek nemohly být realizovány celé projekty; velký ohlas z terénu, doporučeno GP opakovat

GP 40. Energetické využívání obnovitelných zdrojůprogram na podporu přípravy projektů na místní využití environmentálně šetrných způsobů výroby elektrické energie, vytápění a ohřevu teplé užitkové vody (TUV)

- přiměřený převis; uspokojeny všechny žádosti, které vyhovovaly administrativně; pozitivní ohlas z terénu

GP 48. Životní prostředí – zdroj bohatství Vysočiny 2003 – program na podporu projektů v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty

- opakovaný GP přinesl přiměřený převis; vysoké procento uspokojených žádostí; pozitivum - podpora enviromentální osvěty v nejrůznějších formách

Dle Zásad pro poskytování podpory z Fondu Vysočiny má závěrečná zpráva obsahovat také přehled podpořených projektů. Přehledy za jednotlivé vyhodnocené grantové programy jsou uvedeny na veřejně přístupných stránkách FV www.fondvysociny.cz, odkaz „Grantové programy - vyhodnocené“.

 

2.4 Monitoring projektů a veřejnosprávní kontrola

Rada Fondu na svém jednání č. 1/2002 dne 3. 9. 2002 uložila garantům fyzicky sledovat minimálně pět náhodně vybraných projektů z jejich programu. V metodické příručce pro garanty byl jasně definován pojem monitoring jako věcná kontrola plnění projektu po obsahové stránce. Jako účelné se jeví začít s fyzickou kontrolou na místě i v rámci předběžného a průběžného hodnocení projektu garantem a posílit monitoring po ukončení projektu. Průběžný monitoring je nutný zejména u projektů s dlouhou dobou realizace. Počet monitorovaných projektů je vhodné přizpůsobit celkovému počtu podpořených žádostí. K zaznamenání zjištění z monitoringu byl vytvořen formulář „Záznam o monitoringu akce podpořené z FV“.

Zároveň bylo do plánu odboru kontroly zařazeno provádění veřejnosprávní kontroly u příjemců podpory, tedy přezkum vyúčtování a nakládání s veřejnými prostředky v souladu se smlouvou. První vlna kontrol proběhla na podzim 2003. Na základě výsledků byla provedena úprava rámcové smlouvy o poskytnutí podpory z FV tak, aby byla minimalizována rizika neoprávněného užití či ztráty veřejných prostředků.

 

2.5 Databáze Fondu Vysočiny

Na jaře 2003 naběhl zkušební provoz elektronické databáze grantových programů a podaných žádostí o podporu z Fondu Vysočiny. Databázi vytvořil a ve spolupráci s garanty postupně odladil odbor informatiky. První verze byla k dispozici pro programy vyhlášené v 1. kole roku 2003. Postupně byla do databáze vložena a editována i data o všech projektech z předchozího období. Databáze umožňuje přehled o podpořených a nepodpořených projektech a rozdělovaných částkách. Dále poskytuje datové podklady pro různý druh výstupů dle potřeby zadavatele a to v číselném (tabulkovém), případně grafickém (grafy, mapy) zobrazení. Relevantnost takových výstupů je nicméně závislá na úplnosti vkládaných dat, což klade nároky (zejména časové) na garanty programů. Systematické a přesné doplňování dat, jakož i některé technické problémy (ztráta vložených dat), zůstávají slabším místem elektronické evidence projektů.

 

3. ANALÝZA DOPADŮ PODPORY Z FONDU VYSOČINY

 

Analytické přílohy:

Čerpání prostředků FV dle územního členění kraje (příloha 11)

a)      dle celkového objemu projektu a přidělené podpory z FV

(absolutní hodnota v Kč, přepočet na 1 obyvatele v Kč)

b)      dle počtu podaných a uspokojených žádostí

územní členění:Obec

                                               Obvod obce s pověřeným obecním úřadem (II)

                                               Obvod obce s rozšířenou působností (III)

                                               Okres

Čerpání prostředků FV dle typu žadatele (příloha 12)

Čerpání prostředků FV dle odvětvového zaměření podpory (příloha 13)

 

4. PROPAGACE FONDU VYSOČINY

 

Na propagaci Fondu Vysočiny bylo v roce 2003 vydáno cca 128.000 Kč (134 tis. v 2002) – rozklad částky je uveden v příloze 6. Zahrnuje zejména inzerci týkající se vyhlášení grantových programů, včetně grafického návrhu. Významným pomocníkem v šíření informací o výsledcích FV a vyhlašovaných programech se stal Zpravodaj kraje Vysočina, který je měsíčně distribuován na všechny obce a instituce v kraji. Do budoucna budou tuto roli v ještě větší míře hrát noviny kraje Vysočina, dodávané do schránek všem občanům kraje.

O Fondu Vysočiny a vyhlašovaných grantových programech byla pravidelně informována média na tiskových konferencích. Byla vydána řada tiskových zpráv jak ze strany tiskové mluvčí a oddělení vnějších vztahů, tak garanty programů. Pro určitou představu dopadu snah poskytovat co nejvíce informací lze použít údaje z monitoringu médií – za rok 2003 se celkem o Fondu Vysočiny, grantových programech či konkrétních projektech zmiňují média 327-krát, z toho téměř 100 článků bylo pojato jako obecná informace. Další rozdělení po oblastech, do nichž směřovala podpora, ukazuje tabulka v příloze 14.

O Fondu byli aktuálně informováni starostové měst a obcí a veřejnost na setkáních s radou kraje. Garanti programů cíleně obesílali okruh potenciálních žadatelů (většinou elektronickou poštou), případně informovali o programech při jednáních a kontaktech se svými partnery. Za zmínku stojí kompletní informační servis o FV pro nestátní neziskové organizace, který zajišťuje odbor regionálního rozvoje. Fond má samostatný odkaz na webové stránce kraje, kde jsou k dispozici veškeré informace pro žadatele. Přístup na stránku byl podpořen i registrací samostatné domény www.fondvysociny.cz.

V průběhu roku dostal kraj možnost Fond Vysočiny prezentovat v Praze na tématické konferenci o grantových systémech regionů ČR, pořádané Fórem dárců. Náskok kraje Vysočina před ostatními regiony byl vidět, minimálně v celistvosti a jednotnosti systému (i jiné kraje granty vypisují). Na základě výsledků prezentace jsme byli pozváni na celorepublikový seminář zástupců neziskového sektoru o financování NNO, abychom systém Fondu Vysočiny představili i na tomto fóru.

Fond Vysočiny proto i nadále považujeme za velmi dobrou příležitost pro propagaci dobrého jména kraje, vyslání pozitivního signálu o smyslu regionálního uspořádání. Smluvní podmínkou udělení podpory je proto ve většině případů také informování médií o projektu. Podpořené publikace a tištěné materiály uvádějí logo FV. Na řadu akcí byl zapůjčen transparent s logem kraje. V tomto směru se zlepšila spolupráce garantů se sekretariátem hejtmana, který je schopen zajistit propagační servis.

Potenciál v tomto směru však ještě není zcela využit. Vedle hledání dalších cest propagace FV je třeba zaměřit věcnou kontrolu i na prokázání plnění povinnosti propagovat Fond Vysočiny.

 

5. ZÁVĚR

 

Nastavený systém FV, jako nástroje s jednotnými pravidly pro řadu odlišných oblastí, s sebou nese řadu rizik, jimž je třeba se nadále věnovat:

-         složitost a rozsáhlost procesu klade finanční a kapacitní nároky na koordinaci kroků, administraci programů a správu systému

-         výběr projektů klade nároky na přípravu hodnocení, čas a odbornost hodnotitelů

-         riziko ztráty prostředků vybízí k upřednostnění následných plateb po realizaci projektu, kde to charakter programu umožňuje; průkazné prokazování vlastních podílů žadatelů má i výchovný efekt

-         na riziko poškození dobrého jména kraje mají vliv převisy poptávky, transparentnost výběru, jasnost podmínek programu, které úzce souvisí s kvalitní formulací Výzvy

-         cena analytických výstupů závisí na přesnosti a úplnosti údajů vkládaných do databáze

-         fungování FV v převážné míře závisí na kvalitě a odpovědnosti lidí zapojených do přípravy a administrace programů (garantů)

Reakce potenciálních žadatelů, veřejnosti, zástupců obecních samospráv i médií zůstávají převážně pozitivní, i přes kritické ohlasy některých žadatelů, týkající se zejména vyřazování žádostí pro (z jejich pohledu) drobná administrativní pochybení, případně malý počet uspokojených žádostí. Obecně je však oceňována idea systémové a transparentní podpory rozvojových a dalších aktivit z úrovně kraje.

Nastavený systém kultivuje žadatele ve směru poznání základních principů tvorby a obhajoby projektů. Pro další období lze i s ohledem na rozbíhající se strukturální fondy EU doporučit:

-         upřednostnit vypisování programů, které se v souladu s principy fungování EU zaměří na skutečně rozvojové aktivity a jejich iniciaci, spíše než na podporu aktivit, které proběhnou i bez podpory z FV

-         hledat náměty na vyhlášení nových programů, jež posilují horizontální partnerství

-         neslevit (i přes tlak ze strany části žadatelů na zjednodušení procedur) z požadavků na formální i obsahovou úplnost předkládaných projektů. Žadatelé dokáží tuto zkušenost zúročit při případném podávání projektů do strukturálních fondů EU.

Kraj naproti tomu získává praktickou zkušenost s vypisováním grantových schémat a jejich administrací, což bude patřit v rámci strukturální pomoci mezi jeho role. I v těchto ohledech Fond Vysočiny plní jeden ze svých cílů, pro které byl založen.


 [p1]Co je audit výkonu – je to správně, napiš si to do poznámek

 

Odkazy

 
Zodpovídá: Mgr. Dušan Vichr
Vytvořeno / změněno: 5.5.2004 / 5.5.2004
Informace vyžadují kontrolu

 

Cesta: Titulní stránka > Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina > Servis pro

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze