Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina

Mobilní verze webu

Krizové štáby kraje a obcí

 

 
 

KRIZOVÉ ŠTÁBY KRAJE A OBCÍ

Krizovým řízením rozumíme komplex opatření a úkolů, které při vzniku mimořádných, resp. krizových situací plní orgány veřejné správy ve spolupráci s dalšími organizacemi pro zajištění ochrany a bezpečnosti obyvatelstva. Za krizovou situaci označujeme mimořádnou událost, pří níž je vyhlášen některý z krizových stavů.

Hejtmani krajů a starostové obcí mohou využívat při koordinaci záchranných a likvidačních prací krizový štáb (KŠ). Je to jejich pracovní a poradní orgán, pokud budou koordinovat záchranné a likvidační práce nebo provádět krizová opatření při vyhlášeném krizovém stavu.

Krizový štáb se sice svolává při řešení mimořádné události, ale jeho členové jsou předem jmenováni vedoucím krizového štábu. Krizový štáb plní dvě funkce:

-       zajišťuje nepřetržitou práci, pokud to koordinace záchranných a likvidačních prací vyžaduje,

-       projednává na svém zasedání zásadní postupy na úrovni strategického řízení při mimořádné události a navrhuje hejtmanovi kraje nebo starostovi obce postup nebo jeho rozhodnutí.

Pro podporu zasedání a jednání krizového štábu  slouží tzv. sekretariát, vytvořený zpravidla z oddělení nebo odboru, zabývajícího se bezpečností na příslušném krajském úřadě nebo obecním úřadě. Svolání krizových štábů, na pokyn vedoucího KŠ, provádí operační a informační střediska HZS, proto je nutno, aby vlastnila aktualizované údaje o jejich složení a údaje pro vyrozumění. Struktura složení krizových štábů je stanovena  nařízením vlády č. 462/2000 k provedení zákona 240/2000 Sb., o krizovém řízení.

Krizový štáb Kraje Vysočina byl ustanoven usnesením bezpečnostní rady kraje dne 26. 2. 2002. V jeho čele stojí hejtman kraje a jeho členové jsou  členové bezpečnostní rady kraje, zástupci složek IZS a další oborníci s ohledem na druh řešení mimořádné události nebo krizové situace. Právě při sestavování KŠ je nutno mít na zřeteli možnosti vzniku mimořádných situací na území kraje či obce a dle toho řešit personální obsazení odborníky. Jednání KŠ se řídí schváleným jednacím řádem a zpracovanou dokumentací. Z uvedeného vyplývá ta skutečnost, že  při vzniku mimořádné situace, kdy vedoucí krizového štábu rozhodne o jeho svolání, není nutno svolávat všechny členy. Ve většině případů jsou svoláni členové bezpečnostní rady a vybraní členové – odborníci dle vzniklé situace.

Krizové štáby určených obcí (ve smyslu § 18 odst. 3 pís. a) zákona č. 240/2000 Sb.) , jejich složení a určení je obdobné jako u krajů. V čele KŠ stojí starosta obce. Základní úkol KŠ obce je opět shodný s krajem a to nepřetržité zabezpečování pracovního, poradního a informačního servisu pro rozhodování vedoucího krizového štábu při krizových stavech nebo rozhodne-li se vedoucí krizového štábu k jeho využití při koordinaci záchranných a likvidačních prací. Starostové ostatních obcí mohou zřídit své krizové štáby s ohledem na potenciální nebezpečí reálně existující nebo ohrožující území obce. Jedná se např. o obce, které mohou být ohroženy průmyslovými provozy s uloženými škodlivinami,  obce v zóně havarijního plánování JE Dukovany, obce jejichž území je ohroženo povodňovými stavy atd.  S charakterem možného ohrožení seznamuje obce hasičský záchranný sbor kraje.

Počet a dobu zasedání krizového štábu volí jeho vedoucí podle potřeby. Na zasedání se hodnotí daná situace, navrhují se řešení a přijímají rozhodnutí k jejich uskutečnění. Vychází se ze skutečnosti, že vedoucí složek, které plní úkoly při záchranných a likvidačních pracích, musí rozhodnutí přijatá v KŠ přenést na své podřízené výkonné složky a nemohou nepřetržitě zasedat  v krizovém štábu.

Po ukončení činnosti okresních úřadů, byly přeneseny významné kompetence v oblasti krizového řízení na obce s rozšířenou působností a to hlavně v tom smyslu, že obecní úřady obcí s rozšířenou působností zajišťují připravenost svého správního obvodu na mimořádné události, provádění záchranných a likvidačních prací a ochranu obyvatelstva. Zásady komunikace jsou znázorněny na schématu. Pro obce je prvotním partnerem obec s rozšířenou působností, na kterou se obrací v případě, že nestačí vlastními silami a prostředky čelit následkům mimořádné události. Následně obec s rozšířenou působností vyžaduje pomoc prostřednictvím OPIS HZS na kraji.

Byť tato problematika není každodenním jevem,  jak ukázaly zkušenosti posledních let, nelze ji z reality života zcela vyloučit. Proto ustanovené a připravené orgány krizového řízení mohou v případě nutnosti svojí činností značně zmírnit či odvrátit následky mimořádných událostí a tím ochránit majetek a životy spoluobčanů.

 

Jan Murárik

odbor sekretariátu hejtmana

telefon: 564 602 131

murarik.j@kr-vysocina.cz

 

Odkazy

 
Zodpovídá: Ing. Bc. Pavel Dvořák
Vytvořeno / změněno: 12.1.2004 / 25.4.2005
Informace vyžadují kontrolu

 

Cesta: Titulní stránka > Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina > Tiskoviny kraje

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze