Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Mobilní verze webu

Ekologické chování obyvatel Kraje Vysočina zmapoval průzkum

Kraj Vysočina zadal zpracování průzkumu veřejného mínění v oblastech předcházení vzniku odpadů, třídění a využívání výrobků z recyklovaných materiálů. Ubylo netřídičů i používání jednorázových tašek, průměrná docházková vzdálenost ke kontejnerům na tříděný odpad se zkrátila na 106 metrů. Zvýšilo se používání ekologicky šetrných pracích prostředků i pití kohoutkové vody. Prostor pro zlepšování je především v oblasti předcházení plýtvání potravinami a třídění bioodpadu.
 

 
 

S pojmem recyklace si respondenti spojují především opakované použití odpadů, přičemž jako produkty vyrobené z vytříděných odpadů uvádějí v největší míře papírové výrobky (ubrousky, kapesníky apod.). Více než 8 z 10 dotázaných si nosí do obchodu vlastní nákupní tašky. Respondenti ve velké míře uvádějí, že pijí kohoutkovou vodu namísto balené, darují nepotřebné věci ostatním.  Přibližně dvě pětiny respondentů používají ekologicky šetrnou kosmetiku na osobní hygienu a prací a čisticí prostředky. Respondenti vnímají ekologicky šetrné výrobky jako snadno rozložitelné, neznečisťující životní prostředí a obsahující méně umělých chemických látek. Současně je však považují za dražší. Méně než polovina dotázaných je považuje na druhé straně za méně kvalitní a méně výkonné. Respondenti většinou souhlasí s tím, aby byly výrobky zatěžující životní prostředí zakázány, resp. by měla být zakázána jejich propagace. Většina dotázaných souhlasí také s tím, že by tyto výrobky měly být zatíženy zvláštní daní.

 

Více než polovina respondentů uvádí, že se v jejich domácnosti odpad třídí soustavně. Tři pětiny třídičů třídí všechny druhy, ke kterým mají k dispozici kontejnery. Průměrný odhadovaný podíl vytříděného odpadu dosahuje 52 %. Mezi opatření ze strany obce, která by respondenty motivovala ke třídění odpadu, patří zejména použití odpadů vytříděných v místě bydliště k výrobě obecního mobiliáře a udržování čistoty a pořádku v okolí kontejnerů na tříděný odpad.

Za nepřijatelné považují pálit plastové odpady v kamnech, vyhazování zbytků jídla a vyhazování odpadu do kontejnerů na směsný odpad namísto kontejnerů na tříděný odpad.

 

Mezi komunikační kanály o nakládání s odpadem s největším informačním potenciálem patří články v místním tisku, reklama na Internetu, obaly jednotlivých výrobků a Internet.

 

Prostor pro zlepšování

Přestože tři čtvrtiny dotázaných chodí na nákup s předem připraveným seznamem, tak přesto nakupují navíc i produkty, jejichž nákup dopředu neplánovali. Respondenti běžně nakupují výrobky v hromadném balení či v akcích typu „2+1 zdarma“. Zároveň respondenti vyhodí v průběhu týdne potraviny v průměrné hodnotě 93 Kč (jedná se o odhad respondentů). Potravinový odpad vzniká podle respondentů zejména kvůli zbytečně velkým nákupům a plýtvání (nezkonzumování jídla v záruční době). Podle respondentů vyhazují jídlo častěji lidé z měst než z venkova. Dále se takto podle dotázaných chovají častěji bohatí než chudí lidé a mladší než starší. Přibližně polovina dotázaných vyjádřila zájem o informace o možnostech darování a získávání potravin a použitých výrobků. Více než třetina vyhazuje odpad do kontejneru na směsný odpad, přestože jsou si vědomi, že patří do kontejnerů na tříděný odpad.

 

Více informací k průzkumu předcházení vzniku odpadů naleznete na krajském portálu Odpady Vysočiny.  

 

 

  • Eva Navrátilová, odbor životního prostředí a zemědělství
    Krajsý úřad Kraje Vysočina
  • tisk@kr-vysocina.cz 
 
Zodpovídá: Ing. Eva Neuwirthová
Vytvořeno / změněno: 21.4.2020 / 21.4.2020

 

Cesta: Titulní stránka > Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze