Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Kultura a památky Kraje Vysočina

Mobilní verze webu

4/2015 Obchůzka královniček na Velkobítešsku

 

 
 

Obchůzka královniček je dívčí obřadní obyčej konající se na rozhraní jara a léta. Patří do trojice jarních zvyků spojených se zemědělským rokem. Uzavírá cyklus obchůzek a průvodů dětí vrcholící Letnicemi. Naši předkové prováděli celou řadu rituálů, kterými si chtěli naklonit přírodu. K nim přináleží i tato líbezná, něžná a poetická dívčí slavnost mající původ patrně v pohanských zvycích spojených s letním slunovratem. Slunce na obloze stoupá do nejvyšší polohy, dny se prodlužují. Různé kultury si tento cyklus vysvětlovaly jako přízeň bohů a odpovídajícím způsobem oslavovaly probuzené jaro, omládlou přírodu, dostatek vláhy, příchod rodícího se léta, tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin a dobré úrody. Po příchodu křesťanství slavení slunovratu zaniklo či přešlo ve velebení Ducha Svatého. Během času se vlivem víry v Boha i magii utvářela řada oslav, svátků a obyčejů. Královničkám bylo určeno místo o Letnicích, jež jsou pohyblivým svátkem liturgického roku. Seslání Ducha svatého se slaví padesát dnů po Velikonocích a deset dnů po Nanebevstoupení Páně. Zatímco neděle měla ráz především církevní slavnosti, pondělí ovládly různé lidové obyčeje. Obchůzka královniček se v současnosti provádí přímo o svatodušní neděli.

Královničky bývaly rozšířené v různých oblastech Moravy i jinde, živá forma zanikla již v 19. století. O jejich existenci se dochovaly pouze kusé vědomosti zaznamenané národopisci a sběrateli písní. Zájem o výroční obyčeje venkovského lidu vzrostl v době přípravy Národopisné výstavy českoslovanské v Praze konané roku 1895. Na Brněnsku se znovuobjevováním královniček zabývala Lucie Bakešová (1853–1935). V Praze na národopisné slavnosti královničky předvedla skupina dívek z Ořechova a Troubska. Po výstavě se zájem veřejnosti o královničky udržel. Přispívaly k tomu návody a popisy tanců sestavené Lucií Bakešovou, hudebně zpracované F. X. Bakešem a L. Janáčkem, jenž vycházely tiskem v různých podobách. K vydání je připravil též bítešský rodák Jan Tiray (1858–1925). Věnovali se jim také sběratelé lidových písní Františka Kyselková (1865–1951) a Hynek Bím (1874–1958), kterým se podařilo v terénu ještě vypátrat pamětnice tohoto obyčeje.

Na Velkobítešsku se povědomí o královničkách udržovalo po celé 20. století. Dochovaly se drobné doklady a zmínky. Králenské písně a tance čas od času připomínala folklorní pásma ve scénickém provedení místních dívek většinou podle publikovaných návodů. Paměť o původních místních královničkách tehdy překryly všeobecně rozšířené královničky ořechovské. Královničky byly např. součástí programu oslav městského výročí v roce 1958, vystupovaly při různých folklorních a jiných příležitostech. Ve druhé polovině dvacátého století se králenskou tématikou na Podhorácku blíže zabývala sběratelka lidových tanců Zdenka Jelínková (1920–2005). Shromáždila všechny dostupné poznatky od předchozích odborníků, doplnila je výsledky z vlastního výzkumu a publikovala v roce 1988 pod názvem Královničky z Tišnovska a Velkobítešska.

V roce 1998 byl ve Velké Bíteši založen Muzejní spolek Velkobítešska. Jeho členové si předsevzali, že budou mimo jiné podporovat a rozvíjet lidovou taneční, zpěvnou a obyčejovou kulturu vycházející z místních tradic. Na přelomu 20. a 21. století zájem obyvatel Velké Bíteše o tradiční lidovou kulturu nebývale vzrostl.  Muzejní spolek poskytl zázemí i vedení nově se utvářejícím složkám Národopisného souboru Bítešan, ve kterém v té době byly sdruženy pouze mladší děti. Královničky se staly středem zájmu pro děvčata staršího školního věku. Již zprvopočátku se projevovala snaha obyčej zasadit zpět do venkovského prostředí formou kolední obchůzky po vsi. Následná obnova vycházela především z dochovaných pramenů z Podhorácka a zahrnovala řadu konzultací s odborníky.

Poprvé se královničky vydaly na obchůzku ve vsi v roce 2003. V prvních letech se podoba obyčeje dotvářela, obchůzka se dobře začleňovala do venkovského života a v současnosti je již stálým jevem výročního zvykosloví. Prvních sedm let obyčej probíhal ve vsi Jestřabí a návazně od roku 2011 v obci Březské, kde pokračuje dodnes. Obřady Královniček provádějí dívky z Velké Bíteše a okolních obcí sdružené v Národopisném souboru Bítešan společně s dívkami domácími. Do kolektivu se však zapojují i další zájemkyně.

Samotné obchůzce královniček předchází přípravné období včetně chystání ratolestí pro nedělní slavnost. Požehnání čerstvé zeleně se provádí v pátek před svátkem sv. Ducha při večerní mši svaté ve farním chrámu sv. Jana Křtitele ve Velké Bíteši. Obchůzka královniček v  Březském probíhá v neděli, začátek je v 15 hodin. Královničky za zpěvu procházejí vesnicí, jsou uspořádány v průvodu po dvojicích za sebou. Průvod vede král, dívka s okrášleným březovým stromkem (májkem), za ní jde družina s královnou uprostřed. U jednotlivých usedlostí král průvod zastavuje, dívky navštěvují domácnosti, přinášejí požehnané čerstvé zelené výhonky, jako symbol omládlé přírody a příslib zdraví, síly a prosperity. Koledují a jsou za to odměňovány. Na několika místech ve vsi dívky provádí obřadní tance se zpěvy. Obchůzka a taneční obřad králek probíhá bez doprovodu muziky, zaznívá pouze zpěv. Muzika se zapojuje až po obchůzce. V závěru královská dvojice předává atributy své funkce nástupkyním a v následném iniciačním obřadu jsou nejstarší dívky z králenské družiny zaváděny do tanečního kola mezi dospělou mládež. Odměna z obchůzky se rozděluje mezi všechny účastnice. Podrobnější informace o tomto Statku naleznete na webových stránkách na adrese:

http://kralovnicky-cz.webnode.cz/

Obchůzka královniček na Velkobítešsku byla na konci roku 2015 přijata pod číslem 4/2015 na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina. Nositelky Statku jsou dívky trvale bydlící ve Velké Bíteši a okolních vesnicích. Tvoří skupinu, která se postupně obměňuje jak v konkrétním složení  (starší odcházejí, mladší přicházejí), tak v počtu dívek, jenž nebývá každý rok stejný. Jedná se o děti a mládež nedosahující plnoletosti. Pro zjednodušení jsou proto uvedeni jako nositelé (garanti existence) kulturního statku statutární představitel Muzejního spolku Velkobítešska, který spolupracuje s nositeli Statku a vytváří pro ně zázemí. Dále pak představitelé obce Březské a města Velká Bíteš, na jejichž území se statek vyskytuje.


Požehnání ratolestí pro obchůzku královniček při večerní mši svaté v pátek před svátkem sv. Ducha v kostele sv. Jana Křtitele ve Velké Bíteši 2012, foto E. Tomášová
Požehnání ratolestí pro obchůzku královniček při večerní mši svaté v pátek před svátkem sv. Ducha v kostele sv. Jana Křtitele ve Velké Bíteši 2012,

foto E. Tomášová

 

Obřad královniček před kaplí Nanebevzetí Panny Marie: Svatý Duše stůj při nás, ty Matičko, pros za nás, helo! Březské, 2015, foto S. Smutná

Obřad královniček před kaplí Nanebevzetí Panny Marie: Svatý Duše stůj při nás, ty Matičko, pros za nás, helo!

Březské, 2015, foto S. Smutná


Zpěvný král a tichá královna. Březské, 2015, foto S. Smutná

Zpěvný král a tichá královna.

Březské, 2015, foto S. Smutná


Průvod královniček před příchodem k muzice s iniciačním závěrem. Březské, 2015, foto S. Smutná.

Průvod královniček před příchodem k muzice s iniciačním závěrem.

Březské, 2015, foto S. Smutná.



 


 
Zodpovídá: Bc. Veronika Švarcová
Vytvořeno / změněno: 18.12.2015 / 18.12.2015 | Zveřejnit od: 21.12.2015
Informace vyžadují kontrolu

 

Cesta: Titulní stránka > Kultura a památky > Kultura > Tradiční lidová kultura > Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze