Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Informační technologie Kraje Vysočina

Mobilní verze webu

Petr Krčál: Volnočasové aktivity seniorů by měly být co nejrozmanitější

Petr Krčál
Ze statistického pohledu lze za seniory považovat osoby ve věku nad 65 let. Vývojová psychologie uvádí řadu znaků, z nichž vyplývají mj. i určitá zdravotní postižení této skupiny. Jedná se např. o poruchy senzorické percepce, deterioraci pozornosti a bezprostřední paměti, pokles kognitivní flexibility, nárůst emoční deprivace a další. Naše moderní společnost si uvědomuje snížení sociálního statusu stáří, přičemž v extrémní podobě se může jednat až o diskriminaci seniorů z důvodů věku – ageismu.
 

 
 

Situace je navíc komplikována celospolečenským trendem, demografickým stárnutím populace. Počet seniorů ve smyslu ekonomicky neproduktivních osob v populaci roste. Pro tuto skupinu obyvatel tak výrazně vzrůstají nároky na sociální zabezpečení a specifické zdravotní služby, ale také na co nejrozmanitější volnočasové aktivity.

 „Volnočasové aktivity osob starších 55 let jsou velmi rozmanité. Celá řada lidí se v seniorském věku věnuje více aktivitám. Nejčastější aktivitou spoluobčanů starších 55 let je četba, následujícími aktivitami jsou práce na zahradách, vycházky do přírody a sledování hromadných sdělovacích prostředků. Tyto činnosti jsou typické pro každého desátého občana našeho kraje,“ říká radní pro sociální oblast a rodinnou politiku Kraje Vysočina Petr Krčál.

Senioři velice hojně využívají i nabídku zdělávání univerzit třetího věku a také Kluby důchodců. Každý druhý senior (47%) se domnívá, že i v seniorském věku je třeba dělat vše proto, aby člověk tzv. nezakrněl. To znamená: stále se něčemu učit a nepřijímat informace jen pasivním způsobem. Ve srovnání s  výzkumem v roce 2011 došlo u seniorů k výraznému navýšení aktivity k učení, a to dokonce o pětinu (21 %). Současnou společnost lze nazvat vzdělanostní společností. Její charakteristikou je celoživotní vzdělávání. Se změnou, která nastává odchodem do důchodu, je však vhodné vzdělávání přesunout do způsobu života odpovídajícího dané životní etapě. Znamená to mimo jiné vnímat vzdělávání jako smysluplnou náplň volného času a porovnávat své dosavadní poznatky, vědomosti a zkušenosti s  informacemi novými.

„Aktivní stárnutí seniorů umožňují zejména univerzity třetího věku, které představují vzdělávací příležitost pro starší populaci v nejrůznějších oborech na nejvyšší možné úrovni. Vyučujícími jsou profesoři a další interní a externí odborníci. Studium přináší seniorovi osobní rozvoj, neslouží jako profesní příprava,“ dodává krajský radní Petr Krčál.

Jedním ze zásadních faktorů, které ovlivňují rozvoj univerzit třetího věku, je potřeba seniorů doplnit si své vědomosti, které z nejrůznějších důvodů neměli možnost získat v mládí. Studium jim dodává pocit seberealizace, potřebnosti i důležitosti. Pro mnohé frekventanty je studium společenskou událostí, na které se mohou potkat se svými vrstevníky a vyměnit si životní zkušenosti, pohovořit o životě a celospolečenských problémech.

 
Zodpovídá: Ing. Jitka Svatošová
Vytvořeno / změněno: 31.10.2014 / 31.10.2014

 

Cesta: Titulní stránka > Informační technologie

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze