Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Mobilní verze webu

Starost a odpovědnost každého občana: Budoucí nakládání s odpady na území Kraje Vysočina

 

 
 

V těchto dnech se seznamují zástupci obcí spolupracujících společně na přípravě integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina se zněním směrné části dokumentace Integrovaného systému nakládání s odpady na území Kraje Vysočina. Dokument obsahuje doporučení, jak řešit budoucnost odpadů vyprodukovaných na území regionu. Producentem neboli původcem komunálních odpadů, který je zodpovědný za řešení budoucnosti nakládání s komunálním odpadem, jsou právě města a obce, která na projektu spolupracují a rozhodují o jeho realizaci. Prognóza vývoje produkce komunálního odpadu není příznivá. „Vývoj produkce komunálních odpadů má mnoho neznámých, na základě zkušeností z let minulých lze předpokládat, že produkce odpadů bude mírně narůstat. Zatím co v roce 2010 vyprodukoval region Vysočiny přes 222 tisíc tun komunálního odpadu, v roce 2020 to bude podle propočtu odborníků přes 278 tisíc tun, což je o cca 25 % více. Čísla za Vysočinu v roce 2020 se blíží k dnešní produkci vyspělých zemí EU,“ upozorňuje Zdeněk Ryšavý, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí.

 

 

Každý občan Vysočiny vyprodukoval v roce 2011 cca 400 kg odpadu.

Podle propočtů vyprodukuje v roce 2020 každý občan ČR cca 560 kg odpadu.

 

Pro 704 obcí Kraje Vysočina je nalezení vhodného způsobu budoucího nakládání s komunálním odpadem klíčové, především s ohledem na nákladově efektivní a  dlouhodobě udržitelná řešení otázek odpadového hospodářství. Zároveň tak podpoří i plnění cílů a závazků stanovených Českou republikou a Evropskou unií. Pokud se nepodaří vyřešit problematiku nakládání s odpady, hrozí rychlé naplnění kapacity skládek, což v důsledku znamená hledání nových kapacit. „Důsledkem bude neplnění legislativy a výrazné zdražení poplatků za nakládání s odpady, což se pravděpodobně přenese i na občany,“ varuje Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočina.

 

Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Kraji Vysočina do budoucna v návrhu řešení počítá s předcházením vzniku komunálních odpadů a maximalizací separace všech jeho využitelných složek, s vytvořením integrované a přiměřené sítě zařízení k nakládání s komunálními odpady i se zvýšením materiálového využití a přímým energetickým využitím směsných komunálních odpadů.

 

Opatření k naplnění jednotlivých součástí integrovaného systému nakládání s odpady je celá řada. ZÁKLADEM všeho je udržet a posilovat aktivní účast obcí i občanů v systému předcházení a třídění odpadů cílenou environmentální osvětou a dostatečnou hustotou, kapacitou i efektivitou využívání sběrné sítě. Plánované zvýšení kapacity zařízení typu dotřiďovacích linek, bioplynových stanic a kompostáren spolu s organizací logistiky využití těchto zařízení podpoří materiálové využívání odpadů. Pro snížení objemu zbytkových směsných komunálních odpadů na 10% (hmotnosti na 25%), úsporu kapacity skládek a využití energie a tepla z těchto odpadů, je navrženo vybudování zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).

 

V současné době funguje v kraji 16 kompostáren a 1 bioplynová stanice pro komunální odpad

Vytřídění biologicky rozložitelného odpadu je důležitou součástí systému, která přímo vede ke snížení množství směsného komunálního odpadu. Současně přispívá ke zlepšení krajiny

 

V současné době je na území Kraje Vysočina 11 skládek, jejichž kapacita při současné frekvenci a množství zavážení je odhadována na necelých deset let. Kromě standardní role klasického skládkování mají do budoucna skládky plnit roli bezpečností pojistky v případě mimořádných událostí, kdy není možné plně využít výše uvedené toky, tedy v případech živelních katastrof typů povodní atd.

 

Do roku 2020 by mělo být podle dokumentace odkloněno od skládkování cca 110 000 tun zbytkového odpadu, které definují požadavek na kapacitu ZEVO. S přihlédnutím k mírné rostoucí produkci odpadů dokumentace navrhuje stanovit kapacitu ZEVO s rezervou  na 150 000 tun ročně. Pro případné umístění ZEVO byla dokumentací vytipována čtyři vhodná místa: Průmyslová zóna Bedřichov, Překladiště Pávov, Pístov vojenský prostor v Jihlavě a Žďas ve Žďáru nad Sázavou.

 

„Posuzovaná kritéria hodnocení lokalit byla např. soulad umístění s územním plánem, dopravní obslužnost území vč. napojení na železnici, vlastnictví pozemků, zasíťování pozemků, napojení CZT vč. kapacit k odběru tepla a nebo vzdálenost k vodnímu zdroji, dostupnost odpadů, možnost vedení elektrického proudu. Mezi kritéria rozhodování patřila i ochrana ovzduší, neboť např. v případě lokality Žďár nad Sázavou byl při plném nahrazení spalování uhlí ve stávajícím zdroji došlo významnému poklesu emisí. V případě lokalit Jihlava není ukazatel příliš významný, neboť zde je primárním palivem zemní plyn s nízkou emisí populantů,“ vysvětluje Zbyněk Bouda.

 

ZEVO vychází jako nejvýhodnější řešení pro využití zbytkového směsného komunálního odpadu. Toto zařízení vyrábí z odpadu energii ve formě elektřiny a tepla. Elektrická energie bude dodávána do veřejné sítě, teplo bude využito v lokální teplárenské síti společnosti Jihlavské kotelny, což se projeví zejména stabilizací ceny tepla v lokalitě. Dalším výrazným přínosem je snížení ceny tepla v lokalitě.

 

V případě realizace ZEVO je harmonogram procesu výstavby navržen do roku 2016. Celková výše investice na výstavbu ZEVO o kapacitě 150 000 t odpadu je zhruba tři miliardy korun v závislosti na zvolené technologii čistění spalin a celkové připravenosti daného území. Způsob financování je mnohovariantní – např. financování z veřejných rozpočtů měst (které jsou původci odpadů) se zapojením EU fondů. Není však jisté, jak bude vypadat budoucí dotační politika EU. Dalším zdrojem financí je možná změna domácí legislativy, která by změnila rozdělení poplatku za skládkování, který by povinně směřoval zpět do odpadového hospodářství.  Další možností je model PPP. V tomto případě je třeba nalézt optimální poměr vlastnictví soukromého a veřejného sektoru.

Veškerá opatření a budoucí závěry budou přijímány s ohledem na environmentální hledisko, které ovšem nebude na úkor ekonomiky a následné sociální únosnosti pro obyvatele kraje. „Je třeba zohledňovat taková řešení, která budou odpovědná i vůči budoucím generacím, přijímat čestně odpovědnost za způsob řešení nakládání s odpady, které sami produkujeme a především najít a nabídnout takové řešení, které bude nejen ekologické a ekonomické, ale především reálné,“ uzavřel Zdeněk Ryšavý.

Podrobné informace k návrhu budoucího nakládání s odpady na území Kraje Vysočina jsou k dispozici na www.kr-vysocina.cz/isnov.asp.

 

 

 

 
Zodpovídá: Jan Nechvatal
Vytvořeno / změněno: 17.1.2012 / 17.1.2012

 

Cesta: Titulní stránka > Dokumenty odborů > Odbor majetkový

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze