Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Kultura a památky Kraje Vysočina

Mobilní verze webu

Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou

 

 
 

Adresa

Hamry nad Sázavou 222

591 01 Žďár nad Sázavou

e-mail: slakhamr@tmbrno.cz

web: http://www.technicalmuseum.cz/pamatky/slakhamr-v-hamrech-nad-sazavou/

 

Otevírací doba

květen – září

Út - Ne, svátky

9:00 – 12:00

13:00 – 17:00

říjen

So, Ne, svátky

9:00 – 12:00

13:00 – 17:00

Poslední vstup v 16:00 hod. V ostatní dny na objednávku (min. 10 osob).

 

Vstupné

základní

50 Kč

snížené

25 Kč

rodinný pas
40 Kč

 

Areál Brdíčkova mlýna leží na pravém břehu řeky Sázavy pod severní údolní strání. U její paty je veden mlýnský náhon, který je v areálu mlýna krytý a pokračuje do řeky. Severní stranu areálu tvoří zděná obytná budova s mlýnicí, ke které přiléhá krytá lednice. Na protilehlé jižní straně stojí zděná hospodářská budova.

Areál mlýna navazuje na starou místní hamerskou a později mlýnskou tradici.

 

Historie

Počátky železářství na Žďársku jsou svázány s kolonizací krajiny na pomezí Čech a Moravy v pramenné oblasti Sázavy cisterciáckým klášterem ve Žďáře nad Sázavou v polovině 13. století a v obdobích těsně následujících. V tomto období došlo patrně k založení několika železářských hamrů. O vlastní činnosti Šlakhamru v období 14. – 17. století se dochovalo pouze několik údajů. Podle listiny z roku 1357 dostával hamr od pozemkové vrchnosti zadarmo stavební dříví, ovšem za dřevo pro výrobu dřevěného uhlí (palivo) a za železnou rudu musel nájemce platit. Tak je roku 1410 mezi škůdci kláštera, kteří neodváděli klášteru patřičné platy, zmiňován i Nicolaus Flexlin, řečený Flexl, rychtář v Německém Brodě (nyní Havlíčkově Brodě) a nájemce hamru. Nájem v roce 1453 činil 1 kopu českých grošů. Provoz hamru trval až do poloviny 17. století. Pro pozdější období již není hamr zmiňován, vždy jen grunt či tvrz s mlýnem (1694, 1742). Činnost mlýna skončila před druhou světovou válkou. Po dobu protektorátu mlýn pouze šrotoval a k pohonu zařízení sloužil stac. spalovací motor Slavia. V padesátých letech polnosti a ostatní pozemky ve vlastnictví rodiny Brdíčků (kromě parcely mlýna a předzahrádky) přešly do užívání místního JZD. Poslední mlynář a hospodář na statku tragicky zahynul při svážení úrody. Jako dědici usedlosti zůstali syn Jan Brdíčko, který byl invalida a jeho matka, která v době prodeje mlýnu, byla již více jak půl roku v ústavu sociální péče. Technické muzeum Brno zakoupilo od původních majitelů objekt v roce 1976.

Toto muzeum nejprve provedlo zaměření objektu a objednalo studii využití a projekt statického zajištění. Po vyčištění značně zanedbaného objektu byly opraveny střechy hospodářského traktu a zhotoveno nové vodní kolo na svrchní vodu (podle dokumentace z roku 1931). Hamerské zařízení bylo následně zakoupeno od majitele bývalého hamru v Podhůří u Nepomuku, pana J. Zíky. Úpravu a údržbu objektu prováděli správci objektu, otec a později i syn Vladimír a Jiří Rosečtí. V té době již tak potřebnou rekonstrukci nepříznivě ovlivnilo zdlouhavé soudní řízení, ve kterém své nároky neoprávněně uplatňovala pravnučka poslední majitelky J. Trojanová. V roce 2000 bylo provedeno statické zajištění objektu a zahájena stavba technologických zařízení hamru. Stavbu dvojice vodních kol a zařízení tzv. chvostového hamru, včetně dalších nezbytných úprav, provedl sekerník p. Josef Kudrna z Dolního Radíkova. V letech 2008 - 2011 prošla památka rozsáhlou rekonstrukcí a v červnu 2011 byla zpřístupněna veřejnosti.

 

Expozice

Expozice odkazují na bohatou železářskou tradici žďárského regionu a připomínají historii hamru zvaného Šlakhamr. Návštěvníkům je během prohlídky předvedena ukázka chodu bucharu a dalších zařízení poháněných dvěma vodními koly. Dozvědí se, jakým způsobem středověcí železáři získávali základní suroviny, tedy dřevo, dřevěné uhlí a železo, a jaký byl sortiment produktů hamrů. Část expozice je věnována posledním obyvatelům objektu – mlynářské rodině Brdíčků.

Součástí prezentace památky je expozice, jejíž jednotlivé části jsou věnovány získávání základních surovin nutných pro železářskou výrobu. Těžbu dřeva dokumentuje nejrůznější dřevorubecké nářadí a další pomůcky používané při jeho těžbě. Výrobu dřevěného uhlí dokumentuje model milíře a nářadí využívaného při stavbě milíře a vlastní milířování. Získávání železné rudy je dokumentováno ukázkou hornického nářadí a instalací části výdřevny zaniklého dolu. Centrální částí expozice je hamerna, v níž je instalován chvostový hamr poháněný kolem na horní vodu a výheň, do níž vzduch dmýchá měch poháněný druhým vodním kolem. Vybavení hamerny doplňuje brus poháněný taktéž vodní silou, kovadlina a kovářské nářadí. Hamerské zařízení je funkční a je v předem stanoveném programu předváděno návštěvníkům v provozu. V interiéru se zachovaly kamenné sloupy mlýnské stolice, které jsou odborníky označovány za unikátní a v současnosti nesou dřevěný ochoz.

Část expozice umístěná v obytných prostorách seznamuje návštěvníka s historií objektu ve vztahu k vývoji osídlení oblasti s vyznačením těžby železných rud a jejich zpracováním nejen v místním, ale i v dalších okolních hamrech. Vývoj železářské výroby je prezentován vývojovou řadou modelů pecí a vystaveny jsou i předměty nalezené při archeologickém výzkumu areálu. V bývalé kuchyni je náznakově představeno bydlení posledních majitelů mlýna - rodiny Brdíčků.

Pod přístřeškem ve dvorní části je instalována pila jednuška poháněná stabilním motorem. V další etapě prezentace památky je zvažována stavba repliky šachtové pece, jakých bylo využíváno při výrobě kujného železa v období vrcholného středověku.

 

Akce na památce v roce 2020

1. 8. 2020
Tajemství lidského těla – akce pro rodiny s dětmi

 
Zodpovídá: Bc. Veronika Švarcová
Vytvořeno / změněno: 11.7.2011 / 22.5.2020
Informace jsou aktuální

 

Cesta: Titulní stránka > Kultura a památky > Cestovní ruch

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze