Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Martin Hyský - radní Kraje Vysočina

Mobilní verze webu

Komentář krajské radní Marie Kružíkové k financování a majetkové správě středních škol

 

 
 

Kraj Vysočina po svém vzniku v roce 2000 převzal od státu postupně do své zřizovatelské působnosti desítky příspěvkových organizací v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury a dopravy. Současně získal do svého vlastnictví rozsáhlý majetek, se kterým do té doby státní příspěvkové organizace v době přechodu hospodařily. Už se téměř zapomnělo na to, že školy přešly ze státu s nepokrytými odpisy a že kraj v prvním rozpočtu desítkami milionů Kč nejen narovnal odpisy, ale také poskytl školám prostředky na drobné opravy. Stavebně technický stav převzatého nemovitého majetku byl v naprosté většině špatný, a to nejen budov ale i převzaté silniční sítě. Za zhruba 10 let existence se kraj Vysočina snaží v rámci možností s péčí řádného hospodáře o tento majetek odpovědně starat, odstraňovat závady a havarijní stavy, řešit požadavky legislativy na vybavení budov zejména v oblasti hygieny práce, požárních požadavků a potřeb uživatelů majetku z pohledu vytvoření podmínek pro zajištění plnění jejich úkolů. Bohužel kraj Vysočina nedisponuje takovými finančními zdroji, které by pomohly uvést všechny budovy do perfektního stavu a  umožnily během 10-ti let odstranit všechny nedostatky a závady. S touto skutečností se potýkají veřejné rozpočty napříč celou Českou republikou. Podfinancování péče o majetek ve vlastnictví státu a územně samosprávných celků je trvalým problémem.

 

Celková reálná hodnota budov ve vlastnictví kraje Vysočina se nyní pohybuje kolem 26 miliard korun a náklady na řádnou péči o ně se dají odhadnout na cca 600 milionů korun ročně. Takové zdroje však kraj Vysočina nemá k dispozici.

 

V oblasti školství je kraj Vysočina vlastníkem stovek budov, různého stáří a tím i různého technického stavu. V loňském roce byly vyčísleny výdaje na péči o tyto budovy na 180 milionů korun a v roce letošním jsou plánovány výdaje ve výši cca 247 milionů korun.

Je zřejmé, že skutečná potřeba veřejných finančních prostředků vkládaná do udržitelnosti nemovitého majetku ve vlastnictví kraje je vyšší než jsou jeho reálné finanční možnosti.

 

Například na budovách, ve kterých sídlí krajské Gymnázium Havlíčkův Brod, provedl kraj plánovitě od roku 2003 stavební práce a opravy v celkové hodnotě 10 miliónů korun. V této částce je zahrnuta mimo jiné oprava fasády školy ve výši 686 tisíc korun, úprava počítačové učebny v částce 270 tisíc korun, rekonstrukce kotelny za 2,8 miliónů korun, rekonstrukce oken tělocvičny za 1,3 miliónů korun nebo rekonstrukce elektroinstalace ve výši 3,7 milionů korun.

V příštím roce čeká havlíčkobrodské gymnázium rozsáhlejší rekonstrukce sociálního zařízení za zhruba 4 miliony korun a na rok 2013 je připraveno zateplení budovy přistavěné k historické budově včetně výměny oken. Tuto akci bude kraj financovat z Operačního programu životní prostředí, žádost o prostředky z evropských fondů kraj podal již v roce 2009. Předpokládané náklady této stavební akce jsou odhadovány ve výši cca 19,6 miliónů korun.

Kromě výše vyjmenovaných velkých investic, které ze svého rozpočtu zaplatí ve většině případů výhradně kraj, jako zřizovatel školy, jsou na účty gymnázia zasílány prostředky na provoz školy, ročně se jedná o částkou vyšší než 3 miliony korun. Pro údržbu a drobné opravy svěřeného majetku slouží škole tzv. investiční fond. Způsob a důvody jeho čerpání jsou v kompetenci ředitele školy. Z evidence zřizovatele vyplývá, že např. v případě Gymnázia Havlíčkův Brod byl fond mimo jiné použit v roce 2008 na pořízení multifunkčního zařízení pro tisk a kopírování ve výši 186 tisíc korun, v roce 2009 byla vyměněna telefonní ústředna za 60 tisíc korun, v roce 2010 byl čerpán investiční fond na opravu osvětlení a v roce 2011 počítá vedení školy využít investiční fond ve prospěch modernizace počítačové učebny ve výši 150 tisíc korun.

 

Prostředky na platy učitelů ve školství nebo chcete-li přímé náklady na vzdělávání jsou rozdělovány tzv. normativní metodou a jsou finančně kryty ze státního rozpočtu, nikoli z krajského rozpočtu. Kraj v tomto případě státem poskytnuté peníze školám přeposílá. Výše příspěvku pro školy je přímo závislá na počtu dětí, žáků nebo studentů ve školách v jednotlivých věkových kategoriích. Na rozpis mzdových prostředků má vliv řada faktorů jako je například průměrná naplněnost třídy, počet žáků na učitele nebo počet odučených hodin týdně. V době populačního poklesu a vzhledem k omezeným zdrojům státu tak může dojít i ke snižování celkového objemu finančních prostředků na mzdy ve školství i v jednotlivých školách. Celý rozpočet mzdových prostředků je výsledkem výpočtu poměrně složitého vzorce, na jehož výpočet má vliv i pokles žáků. Například normativ na 1 žáka gymnázia činí cca 25 tisíc korun. Gymnázium např. v Havlíčkově Brodě má nyní 18 tříd, bohužel však nejsou zcela naplněné (pouze 488 žáků). Pokud by byla průměrná naplněnost alespoň 29 žáků na třídu (nyní pouze 27), získala by škola na mzdy o cca 850 tisíc korun ročně více. Kromě toho se na gymnáziu od roku 2008 snížil počet studujících o 64, což představuje dvě naplněné třídy. Za stejnou dobu se však dle dostupných údajů snížily úvazky učitelů pouze o cca 2,5. Dvěma třídám by však odpovídal pokles o téměř 4 úvazky. Rozdíl 1,5 úvazku představuje částku cca 450 tisíc korun, které musí škola vyplatit, přestože obdrží kvůli nižšímu počtu žáků menší státní příspěvek.

 

V letošním roce posílá stát středním školám na Vysočině o 97 miliónů korun na platy méně než v předchozích letech. Kraj tyto prostředky podle zmíněného klíče do koruny mezi školy rozdělí.

 

 

Marie Kružíková

radní kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu

 
Zodpovídá: Jan Nechvatal
Vytvořeno / změněno: 27.4.2011 / 27.4.2011

 

Cesta: Titulní stránka > Martin Hyský - radní Kraje Vysočina

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze