Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Dokumenty odborů krajského úřadu kraje Vysočina

Mobilní verze webu

Příběhy železné opony

filmový pás
Organizátoři připravili pro návštěvníky Dolnorakouské zemské výstavy řadu doprovodných akcí. Jednou z nich je prezentace vybraných dílů České televize Příběhy železné opony. Od 23. dubna 2009 budou příběhy promítány v několika městech na české a rakouské straně s následnými debatami či přednáškami, což přispěje k diskusi nad bolavými místy české a československé historie.
 

 
 

V tomto roce je tomu právě dvacet let, co zmizel tento nesmyslný hraniční systém z ostnatých drátů, zátarasů, elektřiny a nášlapných min, kvůli němuž zahynuly stovky lidí. Prezentace Příběhů železné opony je doprovodný projekt Dolnorakouské zemské výstavy 2009. Jeho těžištěm je zobrazení vazeb mezi obyvateli Česka a Rakouska, které čtyři desítky let oddělovala železná opona.

 

Televizní cyklus Příběhy železné opony se stal nejúspěšnějším publicistickým pořadem v historii Ostravského studia České televize. Vysokou míru autenticity propůjčí prezentacím setkání s hrdiny jednotlivých příběhů. Atmosféra prezentací bude unikátní – nikdo totiž nevysvětlí praktiky minulého režimu tak dokonale, a především důvěryhodně jako jeho oběti, respektive lidé, kterým se často doslova zázrakem podařilo přežít.

 

Odděleně budou probíhat také prezentace pro vybrané školy. Účastnit se jich budou společně studenti či žáci českých i rakouských škol - studenti sousední země budou na akci převezeni. Kromě prohloubení partnerských vztahů českých a rakouských škol umožní diskuze dětem a studentům získat informace, k nimž se v rámci normálního vyučování dostanou jen zřídka. 

 

První projekce pro veřejnost se uskuteční tento čtvrtek 23. dubna 2009 v 18:00 hod. v Aule Masarykovy univerzity v Telči (vchod z náměstí Jana Kypty). Prezentovat se budou tyto díly: "Dráty, které zabíjely" a "Roztrhán zaživa", připojen bude také díl z Abecedy komunistických zločinů "Hranice". Hosty budou Luděk Navara a Adolf Rázek

 

Prezentace pro veřejnost budou začínat vždy v 18:00 - délka trvání cca 2 hodiny. Vše je připravováno dvojjazyčně, tedy v češtině i v němčině.

 

Cyklus České televize Příběhy Železné opony

Dráty, které zabíjely

První dokument z cyklu Příběhy železné opony je svým způsobem jiný příběh: jeho hlavním představitelem není hrdina, který se důmyslně pokouší dostat za železnou oponu, ale naopak muž, který tomu ve jménu komunismu brání: Ludvík Hlavačka, jeden z hlavních tvůrců československé stěny smrti.  Té stěny smrti, jejíž oběti se dnes počítají na stovky. Přesný počet těch, které "zabily dráty", není dodnes definitivně známý.

 

Roztrhán zaživa

Byl to jeden z nejsmutnějších případů, které se na železné oponě staly. 8. srpna 1986 východoněmecký uprchlík jménem Hartmuth Tautz zkusil proniknout do Rakouska u Bratislavy. Skoro se mu to povedlo. Dva psi vypuštění pohraničníky ho dostihli a roztrhali. Dvaadvacet metrů od rakouského území.

 

Krtci pod ostnatými dráty

V našich příbězích jsme sledovali osudy lidí, kteří se pokusili železnou oponu přeletět, prorazit, podplavat, nebo se dráty prostříhat. Tentokrát se čtyři mladí kluci pokusili železnou oponu podhrabat. Podařilo se jim to 20. září 1985 a dostali se zdraví a živí do Rakouska. S obrovskou dávkou štěstí.

 

Největší vítězství

Takovýmto horkovzdušným balonem unikl 7. září 1983 do svobodného světa někdejší československý cyklistický reprezantant Robert Hutyra. Bylo to největší vítězství tohoto sportovce a dvojnásobného mistra Československa. Hutyra překonal železnou oponu v balonu s manželkou, dvěma dětmi a závodním kolem. Přistál v Rakousku u obce Falkenstein.

 

Tatrou do drátů

Tatra 128 pomohla na svobodu sedmi lidem. V srpnu 1961 prorazila železnou oponu a s celou osádkou dojela až do rakouské Vídně. Západní novináři speciálně upravené auto pojmenují „tank svobody“.

 

Poprava

Železná opona se stala osudnou pro  čtyřiadvacetiletého mladíka Aloise Jeřábka. Byl pohraničníkem z povolání, ale rozhodl se utéct na Západ. Až za daleko za hranicí, na rakouském území byl dopaden a zraněn.   Poté byl přivlečen do vlasti, vyléčen a  –  později popraven. Pro výstrahu ostatním. Za jeho zbytečnou smrt nebyl nikdy nikdo potrestán.

Odehrálo se to na pomezí Československa, Německa a Rakouska.

 

Abeceda komunistických zločinů

(Multimediální projekt Občanského sdružení PANT)

Hranice

Realita československé železné opony byla někdy opravdu krutá. Mladí pohraničníci se zmatkem v duši sloužili totalitnímu režimu a velmi často za tuto službu sami zaplatili životem. Není náhodou, že jich na železné oponě zahynulo víc než samotných uprchlíků. Ano, takové byly hranice komunistického Československa. Hrdina našeho příběhu, pan Motejl říká: „Teď se tomu směji, ale byl jsem hrdý, že jdu k PS, Fakt!“

 

Fingovaná svatba

Komunistický režim nabízel jen málo možností jak se vymanit z jeho moci. Cesty na Západ byly prakticky nemožné, vystěhování taktéž, útěk přes železnou oponu byl nesmírně riskantní. Jednou z mála možností, navíc i úředně schválitelnou byla svatba. Svatba za někoho z druhé strany železné opony. Náš příběh ukáže jako hlavní příběh osud Ladi Plcha, který si vzal Němku, ale podpoří jej příběh paní Peroutkové, která se vdala za Angličana, aby mohla vycestovat za svým milencem Ferdinandem Peroutkou.

 

Exil

Lidé, kteří měli vášeň pro cestování to měli v komunistickém Československu opravdu těžké. Železná opona obklopovala zemi sice jen zčásti, ale i cestování do ostatních takzvaných socialistických států bylo velmi složité. A kdo s režimem nevycházel dobře, mohl přijít i o cestovní pas a tím i jakoukoli možnost opustit zemi, třeba jen na jednodenní výlet. Muž, který miloval a miluje cestování nade vše se jmenuje Vladimír Kříž. Využil uvolněné atmosféry šedesátých let a dostal se i za železnou oponu. Jenže pak začal být režim tvrdší a tvrdší. Vladimír Kříž cítil, že možná bude zavřený v malé republice navždy. A to za žádnou cenu nechtěl.

 

Jáchymov

Příběh politického vězně Vlastimila Rychlíka je těžko uvěřitelný. Na svobodu se totiž dostal po neuvěřitelných devatenácti letech strávených za mřížemi či ostnatým drátem. Odsouzen byl celkem třikrát. Z vězení ho propustili až v době Pražského jara v roce 1968. Vlastimil rychlík žije v USA, kam nakonec odjel docela snadno. Ale dávno před tím, se pokusil několikrát překonat stěnu smrti.

 

Místa a termíny pro veřejnost:

23.4.2009         Aula Masarykovy univerzity v Telči

28.5.2009         Aula Masarykovy univerzity v Telči

4.6.2009           Horn: "Altes Kino"

18.6.2009         Schüttkasten Lindenhof, Oberndorf 1, 3820 Raabs/Thaya

9.7.2009           Aula Masarykovy univerzity v Telči

27.8.2009         Aula Masarykovy univerzity v Telči

10.9.2009         Horn: "Altes Kino"

17.9.2009         Schüttkasten Lindenhof, Oberndorf 1, 3820 Raabs/Thaya

1.10.2009         Aula Masarykovy univerzity v Telči

8.10.2009         Aula Masarykovy univerzity v Telči

Více informací k jedntlivým projekcím na www.dolnorakouska-vystava.cz

Jitka Svatošová, tisková mluvčí
Krajský úřad kraje Vysočina
tel.: 724 650 123
 
Zodpovídá: Ing. Jitka Svatošová
Vytvořeno / změněno: 22.4.2009 / 22.4.2009

 

Cesta: Titulní stránka > Dokumenty odborů > Odbor majetkový

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze