Orientační nabídka

Znak obce odkaz na titulní stránku

Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina

Mobilní verze webu

Kübeck Karel Bedřich

 

 
 

Karel Bedřich Kübeck (Carl Friedrich Kübeck von Kübau) (1780 Jihlava1855 Habersdorf) - politik, prezident říšské rady a ministr financí.

 

Karel Kübeck se narodil 25. října 1780 v domě u Mincovny čp. 2 v Jihlavě v rodině krejčovského mistra Petra Kübecka. Svou kariéru začal studiem na gymnáziu ve Znojmě a pokračoval na univerzitě ve Vídni a Praze. Začal studiem medicíny, kterou vyměnil za studium práv a politických teorií. Jako student ve Vídni si přivydělával výukou hry na klavír, přičemž se seznámil s Ludwigem van Beethovenem. V roce 1797 za studií vstoupil do armády, chtěl být důstojníkem, ale nakonec studia dokončil a stal se úředníkem u olomouckého krajského úřadu (1800). O pět let později už pracoval jako koncipista v hodnosti Kanzleisekretär dvorního komisaře Rudolfa Vrbny (1805). V roce 1808 se oženil s Fanny Bagerovou. Postoupil na dvorního sekretáře a pracoval pod armádním ministrem Karlem Zichem jako armádní komisař (1809). V tomto postavení se seznámil se spisovatelem Fridrichem Schlegelem. Vzdělaný, obratný a zřejmě i patřičně ctižádostivý Kübeck zahájil závratnou kariéru. Stal se významným úředníkem, politikem a národohospodářem s mimořádnými zásluhami o rozvoj železnice a telegrafu v rakouské monarchii.

Roku 1840 se stal prezidentem dvorské komory, tedy nejvyšším mužem přes finance. V roce 1848 se stal ministrem financí a tím převzal státní pokladnu zcela do svých rukou. Byl zřejmě obratným mistrem dvorských intrik, stal se mj. poslancem německého frankfurtského sněmu, účast na němž jednoznačně odmítl František Palacký, a říšského ústavodárného sněmu. V letech 1851—55 byl jmenován prezidentem říšské rady, která se po jeho smrti stala nadlouho zcela bezvýznamnou institucí.

Největší zásluhy si získal jako tvůrce koncepce státních drah a telegrafů. V roce 1841 předložil císaři Ferdinandovi I. návrh budování systému železniční sítě pro celou říši. Pro dráhu do Terstu navrhl variantu mimo Maďarsko přes Semmering, která je dodnes právě v této části uznávaná za vzor harmonického spojení techniky a přírody. Roku 1816 byl povýšen do rytířského stavu a později, roku 1825, mu byl udělen titul svobodného pána. Zásluhu měl také o další větve dráhy, například o spojení Praha, Ústí nad Labem, Drážďany.

Roku 1846 předložil další velký projekt, budování státní telegrafické sítě, která podstatně modernizovala spojení v celé říši. V roce 1847 stál u zrodu rakouské Akademie věd.

Politicky byl v opozici proti Kolowratovi a Metternichovi, po nástupu dvacetiletého panovníka Františka Josefa I. se stal spolu s hrabětem Stadionem architektem habsburského neoabsolutismu.

Jeho vydané Deníky jsou zajímavým pramenem k dějinám první poloviny 19. století.

Jeho osobní život nebyl příliš šťastný, ze dvou manželství měl osm dětí, z pěti synů přežil otce jen nejmladší Max.

Zemřel nakažen cholerou 11. září 1855 v Habersdorfu u Vídně.

 
Zodpovídá: Simona Hniličková
Vytvořeno / změněno: 1.4.2009 / 1.4.2009
Informace vyžadují kontrolu

 

Cesta: Titulní stránka > Oficiální internetové stránky Kraje Vysočina > Servis pro

Vyhledávání

nahoru

web & design , redakční systém | Přihlásit se | PC verze